Souhlas s vycestováním dítěte: typické chyby v překladu a formě

Souhlas s vycestováním nezletilého je krátký dokument, ale v počtu odmítnutí je na špici. Důvod: kontroluje se nejméně dvakrát — při výjezdu a při vstupu do cílové země (a někdy ještě konzulát při vydávání víza). Požadavky těchto stran se nekryjí a dokument dokonalý pro jednu druhá zamítne.

Chyba první: chybí konkrétní údaje o termínech a zemích

Notář standardně sepíše souhlas „k vycestování do libovolné země na libovolnou dobu do zletilosti“ a pro výjezd ze země to stačí. Ale mnoho zemí Schengenu, a také např. SAE a Velká Británie, chce vidět konkrétní termíny cesty, dobu platnosti souhlasu a seznam států. Je-li originál formulován volně, překlad to nespraví — souhlas je nutné sepsat u notáře znovu, s konkrétními údaji. Požadavky přijímající strany se zjišťují před návštěvou notáře, ne po odmítnutí.

Chyba druhá: přeložen není celý dokument

Překládá se vše celé: text souhlasu, ověřovací doložka notáře, údaje a razítko notáře, razítko apostily. Ve spěchu agentura někdy přeloží jen hlavní odstavec a pohraniční kontrola země vstupu považuje dokument za neúplný. Zvlášť zkontrolujte překlad slov označujících příbuzenství a roli: „doprovázející osoba“, „zákonný zástupce“, „babička“. Nešťastná formulace může vyvolat dojem, že dítě cestuje s cizí osobou.

Chyba třetí: jména a pořadí kroků

V souhlasu vystupují tři osoby: rodič dávající souhlas, dítě a doprovázející osoba. Všechna jména striktně podle cestovních pasů, včetně dítěte. Správné pořadí: formulovat souhlas podle požadavků cílové země → ověřit u notáře → přeložit celý, včetně doložek → v případě potřeby vyznačit apostilu → porovnat jména s pasy.

A na cestu si vezměte originál souhlasu a originál překladu, ne skeny či kopie: na hranici žádají právě papírové originály s „živými“ razítky.