Ruská pracovní knížka pro českou živnost: jak přeložit zápisy, razítka a zkratky

Klient — elektromontér s patnáctiletou praxí — chtěl v Česku založit živnost. U vázaných živností zákon vyžaduje doložit odbornou způsobilost: vzděláním, praxí nebo jejich kombinací. Oborový diplom klient neměl, zato měl pracovní knížku se zápisy za patnáct let. S ní jsme šli na živnostenský úřad.

Proč se pracovní knížka nepřekládá jako běžný doklad

Ruská pracovní knížka je ručně psaný doklad s desítkami zápisů z různých let, razítky zaniklých firem a zkratkami typu „přev. na jinou práci“ nebo „propuštěn dle čl. 77 odst. 3 ZP“. Doslovný převod zkratek českému úředníkovi nic neřekne. Překladatel musí každou zkratku rozepsat a uvést, k jakému ustanovení zákona se vztahuje — bez vlastních výkladů.

Druhou věcí jsou pracovní pozice. „Elektromontér pro opravy a údržbu elektrických zařízení 4. třídy“ je třeba přeložit tak, aby byla vidět profese i kvalifikační třída. Právě podle těchto slov úředník posoudí, zda praxe odpovídá ohlašované živnosti.

Jaký překlad živnostenský úřad přijme

České úřady přijímají překlady soudního překladatele zapsaného v českém seznamu. Ruský notářský překlad zde zpravidla neobstojí. Pracovní knížka není doklad státního orgánu, proto se na ni apostila nedává; podle požadavku úřadu může být potřeba ověřená kopie.

Čím pomohla předběžná analýza

Než jsme knížku předali soudnímu překladateli, vypsali jsme všechny pozice a zkratky, rozepsali je a formulace odsouhlasili s klientem. Zkrátilo to práci a vyloučilo riziko chybného výkladu. Úřad uznal šest let oborové praxe a živnost byla založena bez zkoušky.

Pokud praxe sama nestačí, pomohou potvrzení zaměstnavatelů s popisem pracovní náplně; překládají se stejně. Požadavky na praxi se u každé živnosti liší — ověřte si je v živnostenském zákoně dřív, než překlad objednáte.