Tlumočník u notáře při podpisu transakce: případová studie

Občan Srbska kupoval podíl v ruské s. r. o. Notář odmítl smlouvu ověřit bez tlumočníka: kupující neumí rusky a notář je ze zákona povinen se ujistit, že osoba rozumí smyslu transakce a jejím právním následkům. Klient počítal s tím, že postačí předem pořízený písemný překlad smlouvy. Nepostačil — potřebný je právě tlumočník přítomný osobně v okamžiku podpisu.

Proč písemný překlad nestačí

Notář ověřuje vůli a porozumění tady a teď. Vysvětluje obsah dokumentu, klade kontrolní otázky a tlumočník to tlumočí nahlas a tlumočí odpovědi cizince zpět do ruštiny. Nakonec se tlumočník podepíše v samotném dokumentu a v rejstříku notáře a potvrzuje tím, že tlumočení bylo úplné a věrné. Písemný překlad pořízený před týdnem neznámou osobou tuto funkci neplní: neosvědčuje, že osoba všemu porozuměla v okamžiku transakce.

Požadavky na tlumočníka: doložená znalost jazyka (diplom nebo jiný doklad o vzdělání), pas, někdy zařazení na seznam tlumočníků konkrétní notářské kanceláře. Příbuzný, obchodní partner nebo zaměstnanec firmy, která je stranou, obvykle není přípustný — potřebný je nezaujatý odborník. „Cizího“ tlumočníka, kterého kancelář nezná, také nemusí přijmout.

Jak se připravit na notářskou transakci s cizincem

Kandidaturu tlumočníka si s notářem dohodněte předem: mnoho kanceláří má vlastní prověřenou skupinu a to je nejrychlejší cesta. Předejte tlumočníkovi návrh smlouvy a doprovodné dokumenty den dva dopředu — tlumočení právního textu z listu bez přípravy zvyšuje riziko nepřesností ve významných formulacích.

Počítejte s časem: notářský úkon s tlumočením trvá déle než obvykle — hodinu až hodinu a půl místo dvaceti minut. A předem si ověřte, zda je navíc potřeba notářsky ověřený písemný překlad samotné smlouvy pro rejstříkový orgán: často jsou potřeba oba — tlumočení při podpisu a písemný překlad v kompletu dokumentů k zápisu.